Píše se rok 1926. Nedávné geopolitické změny po první světové válce přinesly rozpad Rakousko-Uherska a vznik Československé republiky. V městské spořitelně v Kremnici (založené v 1846) pracuje také úspěšný, ani ne třicetiletý Julius Ritter, nejmladší potomek zámožného a mocného kremnického rodu Ritterů. Syn vlivného obchodníka Leopolda Rittera teprve nedávno posílil postavení rodu sňatkem s mladou baronkou Vilmou Bittó. Jako zaměstnanec v bankovním domě jedné z poboček nejstarší banky na Slovensku zachycuje 5 haléř s rokem ražby 1924. Prozíravě předpokládá, že dosud jím neviděná mince je výjimečná.
Nebylo náhodou, že poznal výjimečnost této mince, protože jeho otec, Leopold Ritter, vášnivý sběratel, úspěšný obchodník a vážený kremnický měšťan jej léta zasvěcoval do tajů sběratelství. Již koncem 19. století ve svém rodinném sídle na kremnickém náměstí pod hradem pravidelně organizoval setkání vlivných obchodníků a uznávaných autorit. Častým tématem těchto setkání bylo kromě společenského dění i sběratelství. V prvopočátcích se této zálibě věnovaly hlavně šlechtické a měšťanské rody, ke kterým v Kremnici patřili i Ritterovi.
Vzácná mince se stává součástí rodinné sbírky, kterou po sňatku s dcerou Julia, Klárou Ritterovou, získává její manžel Gejza Chlapovič.
Sídlo rodiny Ritterů (vpravo) a jejich obchod (vlevo)
Leopold Ritter
Manželé Július Ritter a baronka Vilma Bittó
Manželé Gejza Chlapovič a Klára Ritterová
Nejvzácnější a nejzáhadnější československá oběhová mince
5 haléř z roku 1924 se může pyšnit tím, že je to nejvzácnější a zároveň nejzáhadnější československá oběhová mince. Už příprava ražby mince je zahalena rouškou tajemství. Na rok 1924 totiž nebyla plánována žádná ražba 5 haléře. Přesto se na sběratelském trhu objevuje pár exemplářů 5 haléřů s letopočtem 1924. Existuje několik teorií jeho vzniku.
První možností je, že kremnická mincovna vyrobila razidla z vlastní iniciativy. V roce 1923 byla mincovna velmi vytížena. Kromě československých mincí razila mince i pro jiné státy a zároveň přijímala i jiné zakázky, například vyráběla odznaky pro ministerstvo obrany. Výměna staré rakousko-uherské měny za novou československou měnu stále trvala a Bankovní úřad ministerstva financí neustále informoval o nedostatku drobných mincí. Aby byla mincovna schopna promptně reagovat na případný urgentní požadavek na ražbu 5 haléře, mohla mincovna iniciativně vyrobit razidla s letopočtem 1924. Názoru však oponuje skutečnost, že mincovna by měla 5 haléř s nově vymodelovaným letopočtem dát odsouhlasit autorovi mince – Otakarovi Španielovi. Standardně se pro tento účel zhotovuje 2 až 10 kusů mincí. V indexové knížce neexistuje žádný záznam o tom, že by byl vzor 5 haléře z roku 1924 odeslán k odsouhlasení. Pokud byly zkušební odražky za účelem schválení autorem vyraženy, nebyly nikdy odeslány.
Druhá teorie říká, že razidlo v roce 1924 vzniklo omylem. Motivy 2 haléřových a 5 haléřových mincí byly v té době identické a zároveň se průměry těchto mincí odlišovaly jen o 1 mm. Mohlo tedy dojít k omylu, při kterém rytec mincovny místo averzu pro 2 haléř s letopočtem 1924 vytvořil averz 5 haléře. Proč by ale mincovna vůbec použila razidlo, které vzniklo omylem? Další úvahou je, že letopočet 1924 vznikl pouhým „přerytím“ čísla 1923. To je však velmi nepravděpodobné, jelikož číslice 4 je v letopočtu vyryta dokonale, a to by bylo při tomto technologickém postupu nemožné. Po určitou dobu se ve sběratelských kruzích dokonce vedla diskuse, zda vůbec nějaký 5 haléř z roku 1924 existuje.
V 80. letech se objevily další kusy 5 haléře z roku 1924, „papalášské“, které byly údajně raženy jako dárek pro prominentní členy delegací mincovny. Mince však nesou na mostových obloucích na reverzu a lvu na averzu známky poškozeného razidla, které je dodnes součástí depozitáře Mincovny Kremnica. Poškozené razidlo vnáší do příběhu 5 halíře z roku 1924 další záhadu. Razidlo nese na averzu a reverzu vady – vlasové rýhy. Přezkoumáním těchto rýh se zjistilo, že razicí stroj udeřil na razidla naprázdno. Téma prasklého razidla je dodnes mezi sběrateli velmi populární. Někteří uvěřili teorii, že razidlo prasklo při úplně prvním úderu ražby. Toto mylné tvrzení vyvrací i položka, která je v aukci zařazena pod číslem 382. Extrémně vzácný exemplář 5 haléře z roku 1924 na sobě nenese známky poškozeného razidla a jeho původ sahá až do raných let první republiky.
ZDROJ: Radek Havel, Raritní československé oběžné mince.
