Tradice dukátů z Kremnice a vize Aloise Rašína
Ražba dukátových mincí v Kremnici má dlouhou tradici. Mezi lety 1330 a 1881 se zde razily dukáty a jejich násobky pro různé krále i habsburské panovníky. Na tuto tradici chtěl navázat ministr financí první československé republiky Alois Rašín, který usiloval o zavedení zlaté měny, jež by zajistila stabilitu nově vzniklého státu. Československý dukát – zlatá obchodní mince – měl být prvním krokem k uskutečnění této myšlenky. Rašín se však vydání dukátů nedožil.

Alois Rašín
Sbírka na národní poklad a vznik dukátů
Krátce po vzniku Československa vyhlásili jeho představitelé sbírku na národní poklad s cílem podpořit novou měnu a vybudovat zlaté rezervy státu. Lidé přispívali zlatými mincemi, šperky i vzácnými rodinnými klenoty. Celkem se podařilo shromáždit přibližně 65 kg ryzího zlata, přičemž dalších 3,2 tuny bylo získáno prostřednictvím státních půjček. Veškeré zlato bylo následně roztaveno a použito k ražbě československých dukátů.
Obchodní využití a uložené zásoby
Československé zlaté dukáty, dnes známé jako svatováclavské, byly původně určeny jako obchodní mince. Část byla prodána veřejnosti, zbytek byl uložen v trezorech národní banky spolu se zlatými cihlami tvořícími státní zlatou rezervu.
Dramatický osud zlata během války
Osud československého zlata byl však mimořádně dramatický. Krátce před okupací v roce 1939 se podařilo část zlatých rezerv převézt do Londýna, kde sloužily jako záruka pro exilovou vládu. Druhá část padla do rukou nacistického Německa. V roce 1945 americké jednotky ukořistěné zlato objevily v Bavorsku a identifikovaly ho mimo jiné podle motivu sv. Václava na dukátech.
Návrat zlata a repatriace dukátů
Navrácení zlata do Československa byl složitý proces. Spojené státy a Velká Británie si kladly podmínky, včetně vyrovnání pohledávek vůči občanům, jimž komunistický režim zabavil majetek. Po dlouhých jednáních se v roce 1982 podařilo repatriovat 18,4 tuny zlata, mezi nimi i prvorepublikové dukáty.

Dukát 1939, RRR!
Aukce ČNB a raritní dukáty z roku 1939
Na přelomu tisíciletí došlo na sběratelském trhu k významné události – Česká národní banka se rozhodla část svých rezerv, včetně repatriovaných dukátů, prodat formou korespondenčních aukcí. Celkem bylo ve třech kolech vydraženo 465 mincí, z toho 147 kusů s certifikátem České národní banky (ČNB). Ve druhé aukční etapě se prodalo i 10 jednodukátů s letopočtem 1939, mezi nimiž je i exemplář nabízený v naší aukci pod číslem 1260.
Počet dukátů z roku 1939 a záznamy mincovny
O celkovém počtu dukátů s rokem 1939 existuje několik verzí. Podle záznamů kremnické mincovny bylo vyraženo 20 kusů pro Československo a 160 kusů pro Slovenský stát. Pravděpodobně však došlo k omylu v mincovních záznamech a těchto 160 kusů bylo ve skutečnosti raženo s razidlem roku 1938. To znamená, že dnes existuje maximálně 20 exemplářů s letopočtem 1939.
Výjimečný exemplář v aukci
Dukát, který nabízíme v aukci, je výjimečný nejen svou vzácností, ale i tím, že pochází přímo z československého zlatého pokladu a disponuje certifikátem ČNB. Tyto certifikované mince jsou mezi sběrateli nesmírně ceněné a dosahují výrazně vyšších cen než dukáty bez certifikátu ČNB.
Konkrétně se jedná o dukát z roku 1939, ražený v Kremnici, zařazený jako položka č. 1260 v Aukci #36. Mince mpatří mezi extrémně vzácné kusy (RRR!). Vyvolávací cena: 200 000 €.

Dukát 1939, RRR!