Počátky ražby a vznik mincovny
Již před polovinou 16. století se pozornost české komory upínala k jihočeskému Rudolfovu. Právě zde se slibně rozvíjelo dolování stříbra. Výnosy zdejších dolů se sice nemohly srovnávat s výnosy jáchymovskými či kutnohorskými, budily však zasloužený zájem. Výnosy stříbrných dolů v Jáchymově i Kutné Hoře již několik desetiletí znatelně upadaly a s poklesem těžby klesal i příjem královské pokladny. Naděje, že nepříznivý vývoj zvrátí investice na jihu Čech, vyvolávala velká očekávání. Na žádost těžařů, a s úmyslem podpořit horní podnikání v Rudolfově, souhlasila česká komora na konci 60. let 16. století se zřízením mincovny v nedalekých Českých Budějovicích.
Autoři razidel a jejich přínos
Prvním mincmistrem českobudějovické mincovny se stal Tobiáš Gebhart. První razidla pro mincovní výrobu s letopočtem 1569 dodal Nickel Milicz z Jáchymova. Toho ve funkci řezače záhy nahradil Mates Doctor z Lince, který se znal s Gebhartem již z počátku šedesátých let, kdy dodával razidla do pražské mincovny, kde Gebhart působil jako vardajn.
Ani Doctor však nedodával razidla dlouho. Jak se dozvídáme z vyúčtování předloženého mincovně, nejpozději od roku 1573 dodával totiž razidla Michal Stolz. Pocházel z rodu zlatníků usazených ve slezské Vratislavi. Kdy se přestěhoval do Českých Budějovic není známo. V každém případě dodal nejpozději v roce 1573 do mincovny razidla na ražbu všech krejcarových nominálů. Poté, co v roce 1573 byla ražba krejcarů nahrazena ražbou tolarů, dodával Stolz razidla pravidelně až do roku 1576. Právě jeho dílem je působivé výtvarné zpracování nejstarších českobudějovických tolarů. Ty lze právem označit za vzácné ražby. Po nadějných výsledcích z počátku sedmdesátých let se výnosy rudolfovských dolů začaly rychle tenčit a množství stříbra zpracovaného na ražbu hrubé mince povážlivě pokleslo.
Velmi pěkně zachovalé tolary z razidel Michala Stolze ze sbírky Jaroslava Kokoluse, včetně raritního půltolaru 1574, budou draženy pod čísly 345–352 a 356–357.
Bonifác Riedel a nový styl
Pravděpodobně v roce 1576 nebo na počátku následujícího roku se Michal Stolz přestěhoval do Prahy a začal dodávat razidla pražské mincovně. V Českých Budějovicích ho nahradil českobudějovický rodák a zlatník Bonifác Riedel. Razidla dodával do mincovny pravděpodobně už na sklonku roku 1576, protože s tímto letopočtem se objevují českobudějovické ražby nejen ve starém provedení, ale též ražby zcela nového střihu.
Na tolarech spatřujeme poprsí panovníka s protáhlým poněkud stylizovaným profilem. Nápadné jsou mohutné hlavy orla na rubní straně tolarů i bílých grošů. Extrémně vzácné Maxmiliánovy tolary z Riedelových razidel nesou též letopočet 1577. Ty byly raženy jako posmrtné již za vlády Rudolfa II. v době, kdy se čekalo na schválení nových vzorů ražeb samotným panovníkem.
Unikátní soubor českobudějovických tolarů 1576 a 1577 z razidel Bonifáce Riedela, včetně unikátního půltolaru 1576 ze sbírky Jaroslava Kokoluse, budou draženy pod čísly 354, 355 a 358.
👉 Více o prvních českobudějovických ražbách ze stříbra z rudolfovských dolů najdete v článku:
Českobudějovické zlatníky 1569
Vybrané aukční položky
Položka 345. Tolar 1573. České Budějovice
Výjimečný exemplář se zbytky ražebního lesku v plochách!
Stav: EF | about UNC — Vyvolávací cena: 12 000 €
Položka 350. Tolar 1575. České Budějovice
Ražební lesk v plochách. Mírně nedoražený. Pěkná patina. Chybí ve sbírce Wiener Münzkabinett! Velmi vzácný!
Stav: EF | EF — Vyvolávací cena: 14 000 €
Položka 354. Tolar 1576. České Budějovice
Patina. Mimořádně vzácný!
Stav: good VF | about EF — Vyvolávací cena: 12 000 €
Položka 355. Tolar 1577. České Budějovice
Škrábance. Mimořádně vzácný!
Stav: good VF | good VF — Vyvolávací cena: 18 000 €
Položka 358. ½ Tolar 1576. České Budějovice
Ze staré sbírky. Pěkná patina. Opravená dírka. Drobné škrábance. Chybí ve sbírce Wiener Münzkabinett! Unikát!
Stav: about EF | EF — Vyvolávací cena: 8 000 €
