Frýdlantským knížetem díky válečným úspěchům a pozemkovým spekulacím
Již před třicetiletou válkou se Vladštejn rozhodl svůj životní úspěch opřít o úzké vazby na katolický habsburský dvůr. Teprve válka mu však dala příležitost na sebe výrazně upozornit. Ve funkci moravského stavovského důstojníka uloupil stavovskou válečnou pokladnu se 100.000 zlatých v hotovosti a odvezl ji císaři do Vídně. Na této chladnokrevné a značně nebezpečné akci lze dobře demonstrovat zásadní Valdštejnovy povahové rysy – víru ve vlastní schopnosti, velkorysost, schopnost rychle se rozhodovat. Po porážce stavovského povstání nabral mocenský, majetkový a společenský vzestup Albrechta z Valdštejna na rychlosti. Pozemkové spekulace a výhodné nákupy umožnily Valdštejnovi vytvořit v severních a severovýchodních Čechách relativně ucelené pozemkové vlastnictví, jehož základem se stalo frýdlantské panství, později i s dalšími državami přejmenované na frýdlantské knížectví a posléze frýdlantské vévodství. V roce 1627 byl Valdštejn uveden do stavu říšských knížat. Se ziskem frýdlantského knížectví získal frýdlantský kníže právo razit mince všech nominálů dle císařského vzoru.
Vojenské úspěchy generála císařského vojska
V roce 1625 byl frýdlantský kníže jmenován generálem císařského vojska. Dokázal v krátké době vybudovat bojeschopnou sílu a velmi rychle dosáhnul vojenských úspěchů. Ovládnul rozsáhlá území v Holštýnsku, Meklenbursku a Pomořansku. Početní stav jeho armády se rychle zvyšoval a Albrecht z Valdštejna se stal veleúspěšným vojenským podnikatelem. Náklady na provoz platil zčásti císař a z větší části vrchnosti na obsazených územích. Válečné kontribuce se staly hybnou silou ekonomického kolotoče, který roztáčel zemědělskou a řemeslnou výrobu na Valdštejnových panstvích.
Výborně zorganizovaný válečný podnik se zhroutil
Rychlý vzestup nejen frýdlantského, ale také již zaháňského a meklenburského vévody se zastavil přijetím lübeckého míru v roce 1629. V zájmu kompromisu s říšskými stavy odvolal císař Valdštejna z vrchního velení armády. Výborně zorganizovaný válečný podnik se zhroutil. V roce 1631 obsadila švédská armáda meklenburské vévodství. V září téhož roku porazili Švédové císařská vojska v bitvě u Breitenfeldu. Valdštejn sčítal hospodářské ztráty a císař Ferdinand II. se ocitl v kritické situaci bez bojeschopné armády. Oboustranným sňatkem z rozumu byla v císařově bezvýchodné situaci reinstalace Valdštejna do pozice vrchního velitele císařských vojsk. Jedině Valdštejn byl schopen vystavět v reálném čase bojeschopnou armádu.
Valdštejnův dukát 1631
Rok 1631 a se tak pro Valdštejna stal bodem zvratu. Triumfuje a klade si tvrdé podmínky. Právě v roce 1631 razí vévodská mincovna v Jičíně velké množství zlatých i stříbrných mincí. Jedna z nich, dukát s Valdštejnovým portrétem, bude dražena v Aukci 27 pod položkou č. 112. Po roce 1631 se Valdštejn stává mocenským solitérem potenciálně nebezpečným pro kohokoliv. Sám sebe vmanipuloval do situace, kdy se na nutnosti jeho odstranění shodnou prakticky všichni. Po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 přikázal císař pod hrozbou zabavení majetku všechny Valdštejnovy mince roztavit a kov zpracovat na ražbu mincí císařských.
Prohlédněte si video o životě Albrechta z Valdštejnu.
