Keltské mincovnictví je velmi pestré. I proto sběratele i badatele stále překvapují nové typy mincí, které rozšiřují naše znalosti o keltském mincovnictví. Mnoho typů a nominálů keltských mincí je známo pouze v několika exemplářích. U řady mincí není zřejmé, kde a kdy byly raženy. Sbírání keltských mincí lze proto prožívat jako velké sběratelské dobrodružství.
Ve 28. aukci bude pod položkou č. 10 dražena výjimečná drobná stříbrná keltská mince. Jedná se o obol ražený někdy na přelomu 3. a 2. století či na počátku 2. století př. Kristem, téměř jistě na území jihozápadního Slovenska. Publikována byla Ručkou již v roce 2012 (Folia Numismatica 26/2, s. 127), nikdy však nebyla aukčně dražena. Neuvádí ji ani oblíbený sběratelský katalog Kostura a Gášpára z roku 2018. Minci lze přidělit slovenským Keltům především na základě výtvarného provedení lícní strany mince. Ta je zcela totožná s oboly typu kůň/kůň. Obol typu kůň/kůň publikoval již v roce 1933 Rudolf Paulsen ve svém stěžejním díle Die Münzprägungen der Boier. Zařadil ho bez bližšího komentáře mezi bójské ražby či ražby příbuzné, znal exemplář nalezený ve středních Čechách na stradonickém oppidu. Menší množství mincí typu kůň/kůň bylo v posledních desetiletích nalezeno na Moravě, čtyři kusy byly publikovány z němčického sídliště (Kolníková 2012). Na Moravu i do Čech se ovšem mince dostaly v dávných dobách obchodem. Místem, kde byly raženy, bylo bezpochyby jihozápadní Slovensko, odkud pocházejí nejméně desítky nálezů jednotlivých mincí. Větší množství nálezových exemplářů pochází například z okolí obce Tvrdošovce nedaleko Nitry (Budaj – Furugláš, Bazovský, Čambal 2019). Oboly typu kůň/kůň byly raženy bezpochyby ve velkém rozsahu, existuje řada obrazových variant vypovídajících o velkém množství použitých razidel a delším období ražby. Není zcela zřejmé, zda je možno tyto oboly přiřadit ke konkrétnímu typu tetradrachmy, jako drobného nominálu v rámci jedné mincovní řady produkované v režii jediné mincovní autority. Nejpravděpodobněji mohou být spojovány s vzácnými tetradrachmami tzv. slovenského typu (Ručka 2012).
Rubní strana draženého obolu je zcela unikátní
Přestože je na ní též vyobrazen kůň, od obvyklého výtvarného provedení obolů typu kůň/kůň se zřetelně odlišuje. Spatřujeme na ní koně velmi jemné kresby v elegantně dynamickém postoji. Nad koněm je v kruhu nejasný symbol, pod koněm linie z drobných perliček. Pod ocasem koně je znamení ve tvaru písmene T. Celý obraz je řemeslně i stylově precizně provedený a vypovídá o mimořádných schopnostech tvůrce razidel. Analogie k rubnímu mincovnímu obrazu vzácného obolu lze nalézt na stříbrných východokeltských tetradrachmách různých typů z širší podunajské oblasti. K nápadným obrazovým prvkům patří zejména liniovitě protáhlá hlava, výrazně esovitě prohnuté tělo, kruhový symbol nad koněm, perličková linie pod koněm a znamení ve tvaru písmene. Tato stylová blízkost ovšem vypovídá pouze o sdílení obrazových vzorů v rámci širší východokeltské oblasti, k žádné konkrétní ražbě nelze rubní stranu obolu přiřadit, a to ani co se týká místa a doby ražby.
Mince má hmotnost 0,81 g, Ručkou publikovaný kus 0,79 g. Tyto hmotnosti jsou na horní hranici intervalu obvyklých hmotností obolů typu kůň/kůň. Kvalitní, stylově čisté provedení obou známých kusů může napovídat, že se jedná o minci z počátečního období ražby obolů typu kůň/kůň nebo dokonce o typ obolu, jehož ražba oboly typu kůň/kůň bezprostředně předcházela.
AUTOR: Tomáš Smělý, aukční specialista
Tomáš je aukčním garantem pro keltské, řecké a římské mince, české středověké mince a habsburské mince do roku 1657, s výjimkou ražeb sedmihradských a uherských, a také garantem pro cizí mince do poloviny 17. století. S numismatikou se seznámil díky dědečkovi, který se jako důchodce věnoval sbírání mincí a při častých návštěvách vnuka seznamoval se svou nevelkou sbírkou a vedl ho k četbě numismatické literatury. Od té doby se Tomáš věnuje numismatice a to i na badatelské úrovni. Vyslovil řadu přednášek na tuzemských i zahraničních konferencích, pravidelně publikuje odborné články. Je považován za jednoho z předních odborníků na středoevropské keltské mincovnictví a české mincovnictví 16. a počátku 17. století.
