Ražba mincí podle nového vzoru
Nařízením z 2. listopadu 1602 byla všem českým mincovnám přikázána ražba mincí v novém výtvarném provedení, pravděpodobně podle výtvarného návrhu Jana Konráda Greutera. Tento talentovaný zlatník a řezač mincovních kolků přišel do Prahy na osobní žádost císaře Rudolfa II. okolo roku 1601 ze služeb falckého kurfiřta. Nejpozději v roce 1602 nahradil ve funkci řezače mincovních kolků pražské mincovny Davida Engelharta. V listopadu 1602 dokonce pražský mincmistr Jan Lasanz doporučil české komoře, aby Greuter dodával razidla do všech mincoven. Greuterova práce se líbila, a tak se nelze divit, že stanovisko královských úředníků bylo souhlasné. Tak došlo k tomu, že již v průběhu roku 1603 bylo raženo Greuterovými razidly ve všech mincovnách.
Ražba mincí podle nového vzoru přinesla jednu výraznou vizuální změnu. Neheraldický orel podle výtvarného návrhu Antonia Abondia používaný po více jak dvě desetiletí na rubní straně tolarů ražených v mincovnách v Kutné Hoře, Jáchymově a Českých Budějovicích byl nahrazen v průběhu roku 1603 orlem heraldickým. Výtvarné zpracování českých ražeb tak bylo od roku 1603 do značné míry unifikováno. V krátkém mezidobí mezi nařízením české komory o jednotné obrazové podobě českých mincí a Greuterovými dodávkami razidel do všech mincoven se mincovní úředníci i výrobci razidel zejména kutnohorské a jáchymovské mincovny museli vypořádat s novými požadavky.
Kutná Hora – razidla zlatníka Jindřicha Gernhardta
Zcela specifická situace nastala v Kutné Hoře. Po smrti dlouholetého řezače kutnohorských razidel Jiříka staršího z Řásné v roce 1599 byl dodávkami razidel pověřen Jan Klement pracující dříve v Řásného dílně. Současně však razidla do mincovny dodávala Magdalena, vdova po Řásném. O dodávkách razidel po roce 1600 jsme informováni písemnými prameny pouze útržkovitě. Je však jisté, že mezi vdovou a Janem Klementem došlo ke sporům, které museli řešit odpovědní úředníci. Klementovi stranili úředníci mincovny, Magdaleně úředníci české komory.
Zdá se, že jejich sporů se po vydání nového nařízení ve věci výtvarného provedení českých mincí pokusil využít zlatník Jindřich Gernhardt. Nevíme o něm mnoho. Po zveřejnění nového nařízení dodal do kutnohorské mincovny několik razidel s letopočtem 1603 a mincmistrovskou značkou Jana Špíse a jistě doufal, že získá trvalejší zakázky pro svou dílnu. Z jeho razidel se však nakonec razilo jen ve zcela omezeném rozsahu. Je pravděpodobné, že se jednalo víceméně jen o zkušební ražby. S kvalitou jeho práce nepanovala pravděpodobně spokojenost, vystavené účty za dodávky razidel uhradila česká komora dokonce téměř s tříletým zpožděním. K jeho smůle snad přispělo i odvolání Jana Špíse z funkce kutnohorského mincmistra v polovině roku 1603. Nový mincmistr David Enderle již o Gernhardtovy služby pravděpodobně nestál.
Dvě zcela výjimečné ražby - třítolar a desetidukát
Vedle tolarů s obvyklým vyobrazením poprsí císaře a heraldickým orlem dle nového vzoru byly Gerhnardtovými razidly raženy dvě zcela výjimečné ražby. Jedná se o třítolar a zejména desetidukát ražený z týchž tolarových razidel. Obrazové provedení ražeb je zcela výjimečné a svědčí o reprezentativním charakteru obou nominálů známých jen v několika kusech. Snad se jednalo o dary komorním úředníkům, či dokonce samotnému císaři. Velmi neobvyklá je též ražba ze zlata, ke které došlo v Kutné Hoře během čtyřsetleté historie mincovny pouze několikrát, a to ještě zcela okrajově. Mincovna dlouhodobě zpracovávala stříbro z místních dolů a ražba zlata byla přenechána mincovně v Praze.
V aukci #31 se bude dražit tento extrémně vzácný Kutnohorský 10 dukát 1603 mincmistra Jana Špise jako položka číslo 146. Vyvolávací cena tohoto výjimečného exempláře je 80 000 eur.
