Výtvarné motivy nejstarších středoevropských keltských mincí

Výtvarné motivy nejstarších středoevropských keltských mincí odráží nápadně často inspirační zdroje, které Keltové znali ze Středomoří – především z oblasti Makedonie, Thrákie, ale také z Itálie, pevninského Řecka, maloasijských osad, Sicílie a pravděpodobně i dalších oblastí antického světa. Většina převzatých motivů představovala v antickém prostředí v různé míře standardizovaná vyobrazení oblíbených scén či témat vycházející zpravidla z řecké mytologie. Zdaleka však nebyla vyhrazena pouze mincím. Ba právě naopak, jejich doménou bylo užité umění, představující všudypřítomnou kulisu antické všednodennosti, se kterou přicházeli do kontaktu Kelti při svých výbojích na přelomu první a druhé čtvrtiny 3. století př. Kristem a dlouhodobě jako žoldnéři ve službách řeckých panovníků.

Ražba mincí představovala importovaný a myšlenkově zcela nový fenomén

Přebírání antických motivů, a také hmotnostních standardů, je jednoznačným dokladem, že ražba mincí představovala v prostředí keltské společnosti importovaný a myšlenkově zcela nový fenomén. Antické motivy byly ve středoevropském prostoru v různé míře barbarizovány, a to ve formě i obsahu. Není vůbec zřejmé, kolik uživatelů keltských mincí vůbec tušilo, že mincovní obrazy „jejich“ platidel vycházely ze vzorů oblíbených ve vzdálených krajích antického světa. 

Rychlý rozvoj ražby mince v koridoru Jantarové stezky, v prostoru Moravy a Dolního Rakouska, v polovině 3. století před Kristem, představoval mohutný inspirační impuls pro vývoj mincovnictví i v okolních oblastech laténské Evropy, zejména v Čechách. S určitým zpožděním došlo v Čechách k ražbě mnoha typů zlatých i stříbrných mincí v měnovém systému, který do značné míry kopíroval parametry měnového systému koridoru Jantarové stezky. Až na výjimky byly raženy zlaté statéry, jejich třetiny, osminy a čtyřiadvacetiny a také stříbrné oboly.

1/3 Statéru (2. stol. př. Kr.)

Velmi zajímavým v Čechách po delší období raženým typem zlaté keltské mince je typ klečící lučištník či klečící postava držící hůlky. Třetina statéru tohoto typu bude dražena v Aukci 27 pod položkou č. 2. Význam motivu rubní strany s polo-klečící postavou držící dvě zkřížené tyče či hůlky není zřejmý. Velmi nápadná je však podobnost vyobrazené scény s motivy achajmenovských mincí 5.–4. století př. Kr. Zlaté perské dárejky, obchodní mince s motivem klečícího krále-lukostřelce, byly raženy v ohromném množství více než sto let a jako velmi hodnotná obchodní mince byly rozšířeny také v Malé Asii. Často jsou tyto mince vyraženy excentricky a vyobrazení luku není úplné. Lze si snadno představit, že právě tento obraz byl vzorem, podle kterého byly keltské mince v Čechách raženy.