ČNB 10000 Kč 2025 - Kníže Václav UNC

Česká národní banka (ČNB) dnes slavnostně představila novou mimořádnou zlatou minci v nominální hodnotě 10 000 Kč a o hmotnosti jedné trojské unce, která připomene 1 100 let od hypotetického začátku vlády knížete Václava.

Zlatou minci, kterou ČNB vydává při příležitosti 1 100. výročí pravděpodobného počátku vlády knížete Václava, dnes v Arcibiskupském paláci v Praze představil guvernér ČNB Aleš Michl společně s členkou bankovní rady Karinou Kubelkovou. „Zlato bylo vždy symbolem stability a jistoty. Když jsem nastupoval do bankovní rady, ČNB držela nejmenší zásobu zlata v historii – jen osm tun. Sloužilo hlavně k výrobě mincí. Dnes máme 65 tun a postupně obnovujeme zlatý poklad. V roce 2028 chceme mít 100 tun, nejvíce v historii ČR,“ řekl guvernér ČNB Aleš Michl.

Kníže Václav se zapsal do českých dějin jako významný panovník, první český světec a především patron naší země. ČNB připomíná hypotetický začátek jeho vlády vydáním mimořádné zlaté mince o hmotnosti jedné trojské unce. „Svatý Václav je klíčovou postavou našich dějin a zároveň symbolem české státnosti, zlato pak symbolem stability a jistoty,“ uvedla členka bankovní rady ČNB Karina Kubelková.

Počátek vlády knížete Václava se datuje do období 922–925. O jeho panování existuje několik zmínek v historických pramenech, skutečnou legendou se ale stal až po smrti. „Odkaz knížete Václava žije v českých zemích už více než tisíc let. Věřím, že zlatá mince připomínající symbolický počátek jeho vlády osloví nejen sběratele, ale i širokou veřejnost,“ doplnila Karina Kubelková.

ČNB připomíná symbolický začátek vlády knížete Václava mincí v nominální hodnotě 10 000 Kč a o hmotnosti jedné trojské unce (31,107 g). Je vyrobená z ryzího zlata (ryzost 999,9), její průměr činí 34 mm a síla 2,5 mm. ČNB jich nechala vyrazit celkem 7 200 kusů, část v běžné kvalitě s matovaným polem i reliéfem a část ve špičkové kvalitě s leštěným polem a matovaným reliéfem.

Podoba mince vzešla z umělecké soutěže. Na základě doporučení odborné komise vybrala bankovní rada ČNB k realizaci návrh akademického sochaře Zbyňka Fojtů, který na lícní stranu mince umístil rotundu svatého Víta, postavenou za doby panování knížete Václava na místě dnešní katedrály svatého Víta, a znak Přemyslovců – plamennou orlici. Postava knížete Václava s typickou přilbou, s níž je spojován a je v ní často vyobrazován, dominuje rubové straně mince. Inspirací pro toto zobrazení se stala freska v rotundě svaté Kateřiny ve Znojmě.

Jedná se o druhou mimořádnou zlatou minci nejvyšší nominální hodnoty 10 000 korun vydanou v aktuálním emisním období (2021–2025). Před čtyřmi lety ČNB vydala minci připomínající 1 100 let od úmrtí české světice a Václavovy babičky, kněžny Ludmily. V roce 2024 ČNB uctila odkaz svatého Václava vydáním první obchodní mince v historii České republiky – zlatého svatováclavského dukátu.

Nominální hodnota mince 10 000 Kč není totožná s prodejní cenou. Ta je vyšší a zohledňuje mimo jiné aktuální cenu zlata a náklady spojené s výrobou. Mince vyrazila Česká mincovna, a. s. Mince je v prodeji od 23. září.

Vláda knížete Václava

Přesný rok počátku vlády knížete Václava není znám, odhaduje se ale mezi lety 922 a 925. Z jeho zhruba desetiletého panování je doloženo jen několik událostí, například přenesení ostatků svaté Ludmily z Tetína do baziliky svatého Jiří na Pražském hradě nebo stavba kostela svatého Víta. O jeho vládě se tak tradují především legendy. Osudnou událostí se stala vražda v Boleslavi, která dala vzniknout jeho kultu. Je považován za ochránce vojska i celé země a symbol české státnosti. Jeho obraz a příběh byly zachyceny v rukopisech, malbách, sochách a dalších uměleckých dílech.