Vyberte si jazyk:

  • Úvod
  • >
  • Novinky
  • >
  • Aukce
  • >
  • Dražba vzácných mincí
  • Aukce

    Dražba vzácných mincí

    Reportáž Prima CNN
    main image

    V pátek 15. října se uskutečnila hlavní část dlouho očekávané aukce, ve které se dražilo i zlato z keltského pokladu z Podmokel. Výsledná suma aukce dosáhla hodnoty téměř 90 milionů korun. Dukát křivoklátského knížete Karla Egona Fürstenberka, ktorý byl vyražený právě z keltského zlata ze zlatého pokladu, si majitel odnesl za částku 2,5 milionu korun. Aukce, proběhla jako sálová, prostřednictvím internetu a po telefonu a obsahovala 576 položek. Kromě mincí se v nabídce objevily i medaile, vyznamenání a bankovky. 

    Dukát Karla Egona Fürstenberga

    Pátek se stal pro numismatické zájemce doslova svátkem. Do aukce se dostalo zlato z největšího zlatého pokladu, který se kdy v Evropě našel. Byl objeven přesně před 250 lety, vážil 50 kg a obsahoval 7 - 10 tisíc mincí. Odhadovaná hodnota celého pokladu přitom činí 500 milionů korun. Hitem dražby se stal dukát křivoklátského knížete Karla Egona Fürstenberka, ražen v roce 1772 v Praze, jehož vyvolávací cena činila 250 tisíc korun. Oproti původním předpokladům , se nakonec tento vzácný kousek vydražil za trojnásobek, úctyhodných 2,5 milionu korun.

    Podívejte se na reportáž, kterou o aukci připravila Prima CNN.


    Dukát Albrechta z Valdštejna 1631

    Velký úspěch zaznamenal dukát Albrechta z Valdštejna, Frýdlantsko knížete a generála císařského vojska, který byl známý svými vojenskými úspěchy. Po Valdštejnově zavraždění v roce 1634 přikázal císař pod hrozbou zabavení majetku všechny Valdštejnovy mince roztavit a kov zpracovat na ražbu mincí císařských. Po napínavém souboji byl dukát nakonec vydražen za 2,4 milionu korun


    Dražba vzácných mincí

     

    100 Koruna 1919

    Nedražily se ovšem pouze mince. Kromě medailí představovaly velkou část nabídky i bankovky. Tou bezesporu nejzajímavější byla 100 Koruna z roku 1919, jejímž autorem je světoznámý malíř, grafik a výtvarník Alfons Mucha. Patřila mezi nejčastěji padělané československé bankovky. Vzácný originál v aukci nabízený byl v nádherném sběratelském stavu a vydražil se za 915 tisíc korun.


    Dražba vzácných mincí


    Príbeh najväčšieho a najslávnejšieho pokladu zlatých keltských mincí

    Největší zlatý poklad, který se kdy v Evropě našel, byl objeven přesně před 250 lety na křivoklátském panství knížete Fürstenberka. Poklad měl vážit až 50 kg a obsahoval 7 - 10 tisíc mincí. „První mince zde byly objevené v roce 1771. Nálezcem měl být údajně nádeník Janota, který našel v údolí zlatá lesklá kolečka a vzal je dětem domů na hraní. Myslel si, že jsou to mosazné knoflíky. Když žíidovský podomní obchodník zjistil, že to je zlato, zpráva se rozšířila a vesničané začali cíleně prohledávat místo nálezu. Ovšem místním nebylo dopřáno ani krátkodobé zbohatnutí, jelikož se o nálezu dozvěděli na správě panství, a majitel Karel Egon z Fürstenberku chtěl zlatý poklad pro sebe, najal si dráby a oni z místních mince doslova vytloukli,“ připomíná historii zlatých mincí Jiří Militký z numismatického oddělení Národního muzea v Praze. To, že se jednalo o mince keltské, v té době nebylo podstatné a ani to nikdo netušil, důležité bylo, že se jednalo o mince z ryzího zlata.


    Dražba vzácných mincí


    Způsoby, jakými byly mince vymáhány od nálezců, byly často velmi kruté, ovšem bylo dosaženo toho, že na křivoklátském panství v rukou Karla Egona z Fürstenberku byla shromážděna část pokladu. Karel Egon velmi vzdělaný, podporoval vědu a umění a dodnes je zachována jeho knihovna, která obsahuje víc než 20 tisíc svazků. Objev vnímal on i aristokratické kruhy jako šťastné znamení. Získané mince byly na Křivoklátu uloženy, roztříděny a spočítány. Karel Egon na mince nazíral jako na zlato, čímž celý poklad stihla rychlá zkáza. Mince byly prodány pražské mincovně a kov byl využit na ražbu  dukátů s rokem 1771 panovnice Marie Terezie. Poklad měl prý vážit  až 50 kg a počet roztavených mincí byl tedy 7 až 10 tisíc. Malá část mincí se fyzicky dochovala, přičemž se jedná o několik desítek kusů rozptýlených do několika evropských sbírek. Největší sbírka podmokelských ražeb je v Mincovním kabinetu ve Vídni a pražském Národním muzeu. „Příběh podmokelského pokladu je smutný, ale zároveň strhující svojí  dynamikou i výjimečným obsahem. Jedná se o jednu z velmi významých kapitol počátku středoevropské numismatiky a archeologie,“ dodává docent Jiří Militký.



    Nejnovější články