Na rozsáhlém území mezi jižním Slezskem a rakouským Podunajím, které odpradávna tvořilo frekventovanou obchodní spojnici mezi Pobaltím a italským Středozemím, označovanou jako Jantarová stezka, začínají Kelti okolo poloviny 3. století před Kristem razit ve velkém množství zlaté a stříbrné mince. Je pozoruhodné, že se od počátku jednalo o ražbu mincí ve striktně systematizovaném několika nominálovém měnovém systému. V počátečním období byl nejvyšší ražený nominál reprezentován zlatou třetinou statéru o hodnotě 32 stříbrných obolů. Dále byly raženy osminy a čtyřiadvacetiny statéru, stříbrné drachmy a hemidrachmy. Později byly raženy též statéry. Pro všechny zlaté mince je typická vysoká ryzost kovu okolo 97–99 %.
Lícní i rubní obrazy zlatých i stříbrných mincí byly zřetelně inspirovány řeckými mincovními motivy. Pro rubní stranu všech zlatých nominálů neznámý keltský řemeslník vymodeloval v keltském stylu provedenou postavu Athény Alkidemos. Pravděpodobnou předlohou mu byly stříbrné tetradrachmy makedonského krále Antigona Gonata (277–239 př. Kr.). Na jejich rubní straně je vyražena stojící postava bohyně Athény s epitetonem Alkidemos, ochránkyně makedonského města Pella. Právě podle ní byly keltské mince označeny jako typ Athéna Alkidemos. Pod položkou 11 bude dražena krásná 1/24 statéru tohoto typu z počátečního období ražby.
1/24 STATÉRU (POLOVINA 3. STOL. PŘ. KR.) TYP ATHÉNA ALKIDEMOS
Je přirozené, že ekonomicky vyspělé prostředí koridoru Jantarové stezky s rozsáhlou mincovní výrobou a vysoce rozvinutou peněžní směnou silně ovlivňovalo okolní méně rozvinuté oblasti. Tyto vlivy jsou dobře pozorovatelné také na charakteru mincovní výroby v Čechách. Jedním z jejich projevů bylo převzetí motivu Athény Alkidemos na celou řadu českých keltských mincí.
Nejmladší českou imitaci typu Athéna Alkidemos a současně jednu z nejmladších a nejkrásnějších českých lokálních ražeb vůbec představuje typ s lícním vyobrazením „galské“ hlavy. Ten byl ražen jako pěti nominálová řada o hodnotách statéru, třetiny, osminy a čtyřiadvacetiny statéru ve zlatě, doplněná stříbrným obolem. Velmi pozoruhodný je inspirační zdroj tohoto mimořádně výtvarně zdařilého typu. Provedení rubní strany českého statéru, od kterého bylo odvozeno provedení nižších nominálů, je i přes velmi rozdílnou velikost ražební plochy bezpochyby velmi věrnou imitací obrazu na čtyřiadvacetině statéru typu Athéna Alkidemos dobrého stylu. Ta byla ražena v koridoru Jantarové stezky někdy okolo poloviny 3. století př. Kr. nebo nedlouho poté. Je málo pravděpodobné, že se tyto nedegradované ražby běžně vyskytovaly v českém peněžním oběhu 1. poloviny 2. století př. Kr., kdy řazač vytvářel razidla české imitace. Lze se proto domnívat, že vzorová mince pocházela ze starší peněžní hotovosti, či zda se jednalo o památeční předmět. Pod položkou 4 budeme dražit velmi půvabnou 1/24 statéru typu s galskou hlavou. Jedná se o minci extrémně vzácnou, známou doposud pouze ve dvou exemplářích.
1/24 STATÉRU (2. STOL. PŘ. KR.) TYP GALSKÁ HLAVA / ATHÉNA ALKIDEMOS