V popisu položky v tištěném katalogu jsme chybně uvedli „Použitá varianta raznice z pozdějších let.”, dále jsme chybně uvedli kov Ag. RFA měření nakonec ukázalo, že jde o postříbřený bronz.
Čili se jedná o jeden z prvních exemplářů, které mincovna vyprodukovala, a je v definitívní barvě smaltu, který se nakonec na VVK používal.
Dne 7. 10. 1939 se na ministerstvu obrany konala porada medzi min. národní obrany gen. Čatlošem a Ing. Horákem, ředitelem mincovny, ze které byl vyhotoven zápis, z něhož citujeme:
„Kříže II. třídy: ... budou postříbřené, modrý smalt. Mincovna okamžitě po vyhotovení razidla vyhotoví různé vzory smaltů a předloží MNO ke schválení.”
Dne 17. 10. 1939 Definitivní instrukce pro ražbu válečných vítězných křížů:
II. třída: pro číslo 10, provedeno přesně na vzor, avšak smalt podle čísla 1. Jiné než u I. třídy. Počet kusů 30.
Dne 20. 10. 1939 Dopis z mincovny:
Aby se předešlo malému nedorozumění, prosíme, potvrďte nám ještě jednou, zda mají být kříže II. třídy raženy z bronzu či ze stříbra. Protože u křížů třídy I. je výslovně stanovené, že mají být ze stříbra, ale u křížů II. třídy o tom zmínka není, domníváme se, že se mají kříže II. třídy razit bronzové a postříbřené.
Dne 21. 10. 1939 ředitel mincovny Horák do dopisu ze dne 17. 10. 1939 vlastnoručně dopsal: „Dle telefonického sdělení pana Štefunka, razit i II. třídu ze stříbra. Podpis: Horák".
Závěr a fakta: Předmět je jednoznačně originální exemplář na vzor a jedná se o unikát. Pochází přímo z pozůstalosti Fraňa Štefunka.
