V blížících se sálových i elive aukcích #32 a #33 VÁCLAV BRUNA COLLECTION bude nabídnuto více kusů brakteátů a denárů. V tomto článku se podíváme na výrobu odlévaných razidel, která se používala k ražení brakteátových mincí a kovaných puncovaných razidel, která se používala k ražení například denárů. Za článek děkujeme Ing. Petru Hadidovi - členovi pobočky Martin SNS při SAV.
Odlévaná razidla používaná k ražení brakteátových mincí
Postup výroby razidel
- Vyhnětená hrnčířská hlína se válečkem vyválí na plochý plát.
- Uděláme otisk hotovým razidlem nebo mincí.
- Kolem otisku uděláme drážku pro osazení kuželové trubky.
- Vykrojíme otisk s drážkou z plátu.
- Na hrnčířském kruhu vytočíme kuželovou trubku.
- Oba díly dáme do hrnčířské pece vypálit.
- Po vypálení slepíme oba díly jílem a utěsníme po obvodu a máme hotovou formu na odlévání.
- Tekutý roztavený materiál vlijeme do formy a vložíme hrot. Složení taveniny je 80% mědi a 20% cínu. Samotná měď je příliš měkká, ale s cínem získá dostatečnou tvrdost.
- Do hliněné formy odlijeme i vrchní dutou raznici.
- Spodní kovadlinu odlijeme z olova, které dobře tlumí údery.
Ražba
Spodní razidlo nasadíme na olověnou kovadlinu. Do duté raznice vložíme koženou podložku, aby se při ražbě co nejlépe přizpůsobila reliéfu razidla a pomohla tak na tenkých střižcích vytvořit požadovaný profil. Na spodní razidlo pomocník položí pět stříbrných střižků a nasune vrchní dutou raznici. Razič si levou rukou přidrží dutou raznici a pravou rukou udeří kladivem. Na jednou udělá 5 mincí, i když kvalita posledních kusů je horší. (viz obrázek).
Kovaná puncovaná razidla
Kovář vykuje polotovar razidla s hrotem. Čisté železo je měkké. Rytec puncem vytvoří obraz mince. Na obrázku je denár Boleslava I. (935-967) spolu s použitými puncemi.
Vyrobené razidlo je třeba zakalit, ale nejprve do něj musíme dostat uhlík. Železo je polymorfní kov, může krystalizovat ve více modifikacích. Krystalizuje v kubické soustavě. Změnu polohy atomů v krystalové mřížce v závislosti na teplotě znázorňuje graf.
Při teplotě 769 °C dochází ke ztrátě magnetických vlastností. (nereaguje na magnet). Při teplotě 911 °C se mění uspořádání, počet atomů stoupá z 9 na 14. Délka mřížky se zvětší, ale atomy jsou hustěji uspořádány. V tomto stavu se na tři atomy železa se může navázat 1 atom uhlíku a vzniká karbid železa Fe3C.
Razidlo nacementujeme, jako zdroj uhlíku použijeme dřevěné uhlí rozdrcené na prášek. Razidlo vložíme do plechové krabice a obsypeme práškem z dřevěného uhlí. Tloušťka vrstvy musí být alespoň 3 cm. Krabici utěsníme hrnčířskou hlínou, aby nedocházelo k úniku plynu. Nahřejeme na teplotu větší než 911 °C. Krystalická mřížka se modifikuje na 14 atomovou. Z dřevěného uhlí se uvolňuje plyn a uhlík difunduje do železa. Na nacementování do hloubky 1mm potřebujeme přibližně 4 hodiny. Uhlík difunduje do materiálu i hlouběji, ale jeho koncentrace klesá.
Horké razidlo vyjmeme a ponoříme do studené vody. Železo i během rychlého ochlazování překrystalizuje na modifikaci s 9 atomy a spolu s uhlíkem vytvoří nestabilní složku, která má velkou tvrdost vlivem napětí ve vnitřním uspořádání atomů v krystalech. Tato struktura se nazývá martenzit. Výsledkem je tvrdá povrchová vrstva a houževnaté jádro razidla. Stříbrné střižky musí být bez příměsí jiných prvků jinak jsou křehké a při ražbě praskají.
Fotografie jsou použity z knihy prof. dr. Emanuely Nohejlové - Prátové DrCs: Základy numismatiky. (Akademie-ČSAV 1986).
Brakteáty v aukcích
Denáry v auckích
