Provoz kutnohorské mincovny byl již od jejího založení v roce 1300 závislý na dodávkách stříbra z místních dolů. Zdejší ruda obsahovala z drahých kovů výhradně stříbro, proto je s Kutnou Horou spojena až na nečetné výjimky pouze ražba stříbrných mincí. Pokud bylo raženo ze zlata, pocházel kov na tuto ražbu z jiných zdrojů. Z účetních dokladů mincovny vyplývá, že pagamentu přicházelo do mincovny pouze zanedbatelné množství a pro mincovnu neznamenal jeho výkup, na rozdíl od mincovny v Praze, ekonomicky významnější aktivitu.
Je pozoruhodné, že několik zlatých ražeb evidujeme z období let 1669–1670. Doložena je ražba 2dukátu, 5dukátu a v této aukci draženého 10dukátu z tolarových razidel. Z roku 1690 je pak doložena ražba dukátu a půldukátu. Všechny mince jsou extrémně vzácné, raženy byly pravděpodobně v jednotlivých kusech. Pokud byla pro ražbu vyrobena razidla, mohl být náklad vyšší. Jakkoli se jedná o mince mimořádně vzácné, je zřejmé, že se nejednalo o ražbu zcela náhodnou jako v předchozích obdobích. Je pravděpodobné, že šlo o důsledek zvýšeného zájmu státu o oběh drahých kovů ve snaze zajistit dodatečné příjmy do státního rozpočtu. Podle nařízení císaře z 31. března 1659 měl být veškerý zlatý i stříbrný pagament dodáván výhradně k výkupu do mincoven nebo do jiných k tomu určených úřadů. Vyhýbání se této povinnosti a podloudné přepalování kovu a nezákonné obchodování s ním mělo za následek jeho zabavení a taktéž fyzické tresty a finanční postihy. Je téměř jisté, že zlaté kutnohorské mince s mincmistrovskou značkou Řehoře Hackla byly raženy z vykoupeného pagamentního zlata. Všechny byly raženy z razidel pražského zlatníka Jiřího Teucheho. V účetních dokladech kutnohorské mincovny jsou doloženy platby za jeho dodávky razidel v letech 1654 a 1663–1665. Razidla však dodával i v letech následujících. Dokládá to výtvarné provedení ražeb, které se nemění až do počátku 70. let.
Ražba zlatých mincí Leopolda I. v kutnohorské mincovně spadá do období jejího posledního krátkého rozkvětu. V období třicetileté války přitahovala Kutná Hora nevítanou pozornost všech válčících stran a riskantní investice do těžby stříbra rychle upadly. V důsledku se zmenšoval objem ražby v mincovně a její rentabilita. Například v roce 1639 se švédský generál Jan Banner dožadoval výkupného 10 000 tolarů a vyhrožoval vypleněním města. Aby městská rada sehnala požadovanou hotovost, přistoupila mimojiné k zabavení liturgických předmětů v kostelech. V roce 1643 byla mincovna uzavřena. Její činnost byla obnovena až o deset let později v době nových investic do těžby stříbra
Položka 399 - 10 Dukát 1669, Leopold I., Kutná Hora, extrémně vzácny! (RRR!). Kabinetní kus s nádhernou patinou a zrcadlovým leskem v plochách. Podle zjištění aukčního domu se na trhu vyskytl pouze 1 kus! Vyvolávací cena 300 000 €.
